|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
|
Studying settlement systems with mobile positioning data
Šimbera, Jan ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Burian, Jaroslav (oponent) ; Šveda, Martin (oponent)
Sídelní systémy jsou jakožto významná složka makrogeografické organizace lidské společnosti častým objektem studia sociální geografie. Lokalizační data mobilních telefonů jsou v posledních dekádách oblíbená jako unikátní zdroj o lidských aktivitách v prostoru, stále však chybí spolehlivé metody, jak z nich vytvořit datové sady s přesností porovnatelnou s konvenčními zdroji, jako jsou data ze sčítání lidu nebo cestovní deníky. Tato práce si klade za cíl zaplnit tuto mezeru detailním popisem tvorby datových sad o počtech obyvatel a dojížďce z lokalizačních dat mobilních telefonů se zmíněnou úrovní přesnosti za pomoci strojového učení a pomocných geografických dat, včetně správného ošetření anonymity dat i artefaktů plynoucích z principů fungování mobilní sítě, a ilustrovat možnosti těchto výsledků tvorbou hierarchického modelu sídelního systému. Jsou představeny a diskutovány další možnosti rozvoje. 1
|
|
|
DOPRAVNÍ HIERARCHIE STŘEDISEK OSÍDLENÍ V JIHOČESKÉM KRAJI A JEJÍ VÝVOJ OD ROKU 2000
ŠARVAIC, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá dopravní hierarchií středisek osídlení v Jihočeském kraji a jejím vývojem od roku 2000. V práci jsou použity dopravně-geografické metody výzkumu běžně používané pro studium dopravní hierarchie. V teoretické části práce je pozornost věnována zejména studiu dopravní hierarchie, její vazby na geografii sídel a hlavní faktory ovlivňující výslednou dopravní hierarchii středisek osídlení. V analytické části práce je zkoumán dlouhodobý vývoj dopravní hierarchie z pohledu velikostní hierarchizace souborů pro jednotlivé dopravní prostředky v porovnání s komplexní hierarchií středisek a dále jsou analyzovány hodnoty relativního dopravního a komplexního významu, jak tabulkově, tak graficky. Dále jsou analyzovány změny dopravní hierarchie středisek osídlení za sčítací roky 2010 a 2016. Pro analýzu byla použita data z Celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR 2000-2016 vydávaná Ředitelstvím silnic a dálnic, která byla zpracována a vyjádřena jak v tabulkách a grafech, tak v kartografické podobě.
|
|
|
VARIANTY REILLYHO MODELU PŘI STUDIU SÍDELNÍHO SYSTÉMU JIHOČESKÉHO KRAJE
ZLESÁK, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá aplikací Reillyho modelu na sídelní systém Jihočeského kraje. Teoretická část cílí na ošetření problematiky sídelního systému a gravitačních modelů s důrazem na Reillyho model. Pro výzkum jsou jako střediska zvolena ORP Jihočeského kraje, jejichž význam v sídelním systému je nejdříve počítán metodou teoretických prostorových interakčních vazeb. Následně jsou vymezeny spádové oblasti vybraných center na základě základní a kalibrované verze Reillyho modelu. Výsledky této části jsou graficky znázorněny mapovými výstupy a shrnujícími tabulkami. Syntéza se zaměřuje na komparaci modelových regionů a administrativního členění s navrhnutím vhodné varianty modelu.
|
|
|
Identifikace urbanizovaných os v sídelním systému České republiky
NERAD, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou urbanizovaných os v sídelním systému České republiky. Před jejich vymezením je v teoretické části popsán obecný vývoj prostorové a vztahové organizace v sídelních systémech. Periodizace vývoje sídelních systémů byla provedena na základě třístupňového modelu stádií, který generalizuje jejich vývoj do pre-industriálního, industriálního a post-industriálního stádia. Součástí kapitoly je i nástin některých specifik a řízených deformací ve vývoji české sídelní struktury. Dále jsou v teoretické části diskutovány východiska studia prostorových mezisídelních interakcí s důrazem na mezisídelní vazby dojížďky do zaměstnání a dopravní interakce. V metodologické části jsou představeny metody vymezení urbanizovaných os a zároveň je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První část analýzy se stručně věnuje nodálním interakcím v sídelním systému a vymezuje základní vlastnosti české sídelní struktury. Hlavní empirická část práce poté analyzuje nadnodální vztahy v českém sídelním systému. Tyto vazby jsou sledovány v podobě denních dopravních a dojížďkových interakcí mezi sídly. Na základě jejich reciproční mezisídelní intenzity jsou v poslední fázi práce vymezeny hlavní komplexně propojené urbanizované osy.
|
host ::
RSS.